X X X


sedíme na bobku
učíme se předstírat
že nemáme tyfus
málokdo teď myslí na poezii
jenom já se takhle obelhávám
každý dojídá poslední drobky chleba
šetřené na horší časy
protože potom už čas nemusí mít
vzpomínám jak jsme ve škole předstírali že máme horečku
abychom nemuseli na matiku
teď to stačí dělat naopak
před selekcí se komíny krematoria zdají větší
představuju si že jsem schopný pracovat
že dostávám cibuli
a že se mi ji daří sníst
bez boje místo pointy
přichází esesák v masce lékaře